MEDI-SPA.CZ

+420 466 860 661  | rezervace@medi-spa.cz

Karolína Kamberská doporučuje Medical Spa

Karolína Kamberská doporučuje Medical Spa

Dát se dohromady

Nechte mě hádat, jak v současnosti odpovídají vaši kamarádi na obligátní otázku, jak se mají. Typicky české fóry šly stranou, že? V mém okolí je nejčastější odpověď nějak ve stylu: „no to víš, dělám co můžu…”. Optimismus z toho zrovna nesrší. Není divu. Kdyby nám někdo před pěti lety věštil, co přijde, poslali bychom ho s čistým svědomím k psychiatrovi. Ale taky všichni víme, že je potřeba koukat dopředu. A dát se zase dohromady.

Můj muž Honza je živoucí světec. Projevuje se to mnoha způsoby. Nedávno mezi námi proběhl rozhovor, který by zasloužil do kamene tesat – vytesám ho aspoň sem. 

„Tady máme tři dny volna, nevyrazíme někam?” navrhuje při pohledu do kalendáře. 
„A kam by se ti chtělo?” předstírám dobrou manželku.
„Třeba někam do wellnessu?” překvapuje mě návrhem. 
„Počkej, vždyť ty wellness nesnášíš!”
Odpověď je ještě víc šokující:
„No jistě, já bych tam nevlezl ani omylem – ale to je jedno, ty se budeš válet v páře, a já si budu dělat procházky kolem, ne?”

Jenže rok se s rokem sešel, a já se s tímto člověkem odvážně vypravila do Lázní Bohdaneč. Vždycky může chodit kolem na procházky, ne? Ovšem vypadalo to nadějně, protože název „Medical Spa” mu nezaváněl vonnými tyčinkami ani zvukem tibetských misek. Realita nás překvapila. Přijeli jsme do půvabného městečka s tryskajícími fontánami a našli místo, které je decentním propojením obou světů – západní medicíny s kapkou východních motivů. Sem tam na vás vykoukne Buddha a z koutku zazní relaxační hudba, ale celkové vyzařování místa je ve znamení purismu. Bílá barva, trochu kamenných obkladů, a spousta rostlin. Uvnitř obdivujete krásně opečované obrovské monstery, palmy a araukárie. Kolem dýchá klidem rozlehlý park, hluboké lesy a rybníky plné ptactva. 

 

Myšlenka Medical Spa vychází vstříc člověku, který v normálním světě poněkud nestíhá péči o sebe. Jen co vybalí kufr, proklepne si ho lékařka, a poté jde ráno na odběr krve. Zatímco laboratoře v blízkých Pardubicích zkoumají, jestli v jeho těle netikají nějaká překvapení, dopřeje si lázeňský povaleč první procedury. Třeba masáž vonným olejem, při které na pár dní zapomene, komu měl volat a co zařídit. Všechno má svůj čas.

 

Našich pár dní v Bohdanči se neslo ve zvláštní kombinaci klidu a akce. Sama nevím, jak to jde dohromady, ale nějak jo, protože jsme neměli moc volna, ale přitom jsme pořád odpočívali. Koupele, masáže, bazén s třicetistupňovou vodou. Nadchla nás fyzioterapeutka, která nám odpověděla na všechny otázky ohledně našich padesátiletých těl (znáte ten vtip, že když se po padesátce probudíte a nic vás nebolí, jste mrtev?). 

Procedury vám navrhne lékařka i s ohledem na výsledky vašich vyšetření. Tyto výsledky dostanete do ruky i s podrobným vysvětlením. Ale protože vy jste klient, máte možnost cokoliv odmítnout a vybrat si něco jiného. Díky tomu můžete svůj program směřovat ke klasické lázeňské medicíně, ale také tak trochu do Asie – k shiatsu, reflexologii a dalším vymoženostem východní medicíny. Pokud se budete držet klasiky, určitě vás zaujme historie bohdanečských slatinných lázní. Léčivá rašelina ulevuje hlavně pohybovému aparátu, a vy si můžete její účinky dopřát na celé tělo, ale třeba i jen lokálně – na záda, nebo na  bolavé ruce.

Nechte si ale dost volného času. Protože okolí je kouzelné. Nenajdete tu žádné prudké kopce a rokle, takže si můžete dopřát nenáročné projížďky na vypůjčeném kole (rezervujte aspoň den předem). Lázeňský park je obrovský, ale byla by škoda se omezovat jen na něj. V těsném sousedství Bohdanče totiž objevíte nádherné místo – přírodní rezervaci Bohdanečský rybník. Tam můžete strávit klidně hodiny pozorováním vodního ptactva, ostatně vyrostla tu za tím účelem i sympatická ornitologická pozorovatelna se zápisky dětských i dospělých návštěvníků.

S půjčenými nordicovými holemi, které se v Bohdanči staly věrnými družkami našich procházek, jsme si prošli i jiná krásná místa. Na Gočárově naučné stezce jsme kromě zajímavé architektury ocenili i atmosféru rozlehlé zahrádkářské kolonie, která netrpí obvyklou sardinkovitostí podobných míst. Myslím, že tady musí být každý šťastný.

Mým životním tématem je jídlo, takže se o něm zkrátka musím zmínit. Napsala jsem stovky receptů a teď vedu nutriční poradnu – občas si ze mě někdo utahuje, že chci jen napravit, co jsem způsobila kuchařkami. Prokletím mého povolání je, že jsem pěkně náročná. Ale místní kuchyně mi sedla. Rozptyl bufetu je tak akorát – pár konzervativních jídel a pár lehkých moderních. Takže jsme si v sobotu dali lehkého sumečka s grilovanou zeleninou, a díky tomu jsme si mohl v neděli dopřát kachnu s dvěma druhy knedlíků a červeným zelím. Ovšem já, pomazánkový typ, jsem se nejvíc těšila na snídaně. Kromě běžného hotelového sortimentu se na mě usmívaly každý den tři jiné domácí pomazánky. To jsem naposled zažila v jednom rakouském rodinném penzionku. Za mě klobouček!

Ale vraťme se k hvězdnému architektu Josefu Gočárovi. Naší guilty pleasure se rychle staly terasy historické lázeňské budovy Gočár. Takové lehátko na terase architektonického skvostu, knížka a zapadající slunce… fakt těžko se odchází.

Ale odjet po pár dnech z Medical Spa je vlastně docela snadné. Protože se vám nějak vrátila ztracená energie, máte zase chuť něco dělat, vyřešit všechno odkládané… A taky víte, že se sem můžete kdykoliv vrátit, takže o co jde, že?